Tak jsme opět tu. Po delší nebo spíš… fakt dlouhé nezávodní odmlce se 4Fire Moravská liga TFA vrací do míst, kde se trpí o něco více než jinde. Ano, závodníci už vědí – je to Trpín.
Tak, jak legenda o této obci praví, její název má opravdu hodně společného se samotnou TFA tratí. Ovšem ani legenda neodradila 60 statečných závodníků, kteří v neděli 25. června dorazili trpínskou trať pokořit. Je nutno zmínit, že zájem o závod byl opravdu enormní, protože startovní listina se zaplnila během jednoho jediného dne. Ze své pozice závodníka musím závod a zejména organizátory pochválit. Organizátoři zvládli nabitou startovku na jedničku a my jsme tak ani nepoznali, že probíhaly nějaké komplikace nebo že závod pořádali ve sníženém počtu osob.
Hned na úvod bych tu ráda zmínila dva krásné výkony, kterých jsme mohli být na trpínské trati svědky. Usměvavá Pavlína Vaverková po skoro roční pauze naběhla na trať jak vítr a ukázala, že chvilka bez TFA byla přesně to, co potřebovala. Důkazem bylo zvládnutí tratě v čase 3:59.37, díky kterému vybojovala krásné 2. místo! Zlepšení na trpínské trati je oproti loňsku více jak minutové, a to je opravdu obrovský skok. Věřím, že nám Pavlína i v dalších závodech ukáže, že poctivá příprava přináší své ovoce.
Tím dalším závodníkem, který si zaslouží naši pozornost, je Václav Mikulica. Vašek v loňském roce zaběhl v Trpíně trať v čase 6:51.96 a v letošním roce se s ní popral v čase 5:40.01, což je parádní. Ano, letos sice byla na mužské trati oproti předešlým ročníkům drobná úleva na převracení pneumatiky, ale i tak je to krásné zlepšení, které stojí za zmínku. Vašku, jen tak dál!
Teď se pojďme podívat na jednotlivé kategorie.
Trpín je specifický například i tím, že zde běží nejprve ženy, což musím uznat, je fajn, protože pak máme více času a klid na drbání :-D. Celkem nás na trať vyrazilo 14. Pro bronzovou medaili si doběhla nezastavitelná Miluška Švajková, která do cíle padla v čase 4:07.34. Na krásném druhém místě skončila již zmíněná Pája Vaverková. Pro příčku nejvyšší jsem si tentokrát doběhla já (Kateřina Vodičková) s časem 3:31.06, přičemž jsem tak vyrovnala bilanci prvních a druhých míst na trpínské trati, která mi v loňském roce opravdu nesedla.
Po nás jsme na trati mohli pozorovat muže do 35 a nad 35 let. Vzhledem k tomu, že na startovce chyběl tzv. „mimozemšťan“, tedy domácí Zdenda Král, převzal v kategorii mužů nad 35 let trůn a pomyslné žezlo „mimozemšťan č. 2“, tedy Jirka Tkaný, který zaběhl trať za 3:38.36. Jako druhý se na stupně vítězů postavil Jan Soukal s časem 4:45.03 a pro bronz si doběhl nováček na 4 FIRE ML TFA Ondřej Dlabka s časem 4:56.50.
V kategorii do 35 let se nejlépe zadařilo Ondrovi Rybnikářovi, který si tak spravil chuť po nezdařeném závodě v Olešnici, ze kterého odjel bez Thorova kladiva. Ondra doběhl v čase 3:32.06 a nechal za sebou, s rozdílem osmi sekund, druhého Lukáše Navrátila, který trať zdolal v čase 3:40.34. Třetím nejrychlejším závodníkem v této kategorii byl Zdenda Maňák, který se s trpínskou tratí popral v čase 3:50.73.
Jak bylo zmíněno, Martě Švábové se kluků zželelo a ubrala jim 4 převrácení pneumatiky, což lehce snížilo výsledné časy oproti předešlým ročníkům. Naopak byly přidány dva limity, do kterých se závodník musel vejít. Toto opatření vzniklo v reakci na přeplněnou startovku a zajistilo hladký průběh celého závodu. Jak už jsem zmiňovala výše, organizačně byl závod zvládnutý na 1*.
Nejtěžší závod ligy máme za sebou a pomalu, ale jistě se blížíme do druhé poloviny 4 FIRE ML TFA. Nyní nás opět čeká delší pauza, která je zapříčiněna vynecháním závodu v Sebranicích. Na druhou stranu vzniká prostor dohnat nějaké tréninkové resty a zapracovat na technice jednotlivých disciplín. Tak hurá do tréninku.
No a kde se příště sejdeme? Tam, kde to hodně práší a je možné zdolat trať i ve dvou. Takže next stop – 12. 8. 2023, Doubravice nad Svitavou. My tam budeme, a co vy?