Po delší pauze jsme se v neděli 24. května opět sešli na závodní trati. Tentokrát bylo naším cílem zdolat legendárního Dobijáka. Myslím, že jsme si jako závodníci vedli obstojně, i když se pořadatelé závodu hodně snažili, aby nám to trať nedala zadarmo. Musím sama za sebe říct, že to fakt štíplo. Trať byla dlouhá, silová tam, běžecká zpět a na závěr dvě náročné disciplíny. Zmiňovaný kopec Dobiják a motání hadic. Dobiják tentokrát potrápil nejen závodníky, ale i našeho kameramana, který byl tak zabraný do zachycení dění na trati, až okusil prudkost kopce i na vlastní kůži. Ale jelikož máme i ty nejtvrdší kameramany, tak po drobném ošetření od naší vrchní zdravotnice pokračoval dále. Kromě skvělé atmosféry doprovázelo závodní den také krásné a teplé počasí, proto organizátoři pro závodníky připravili ochlazovací káď, která sklidila samé kladné ohlasy.
Na start se nám postavilo celkem 50 závodníků. Velkou oblibu v ML TFA si našly právě dorostenecké kategorie, kde jsme mohli vidět celkem 8 dorostenců a 6 dorostenek. Naopak smutným faktem je, že v kategorii žen jsme přivítali pouze čtyři ženy. Věřím, že pro závěrečné kolo ligy, které nás čeká 1. 8. 2026 u nás v Rokytnici nad Rokytnou, se účast zvýší, ať můžeme vidět krásné souboje tvrdých hasiček.
Ale zpátky k výkonům těch nejmladších… Dorostenky, které startovaly jako první kategorie, si rozdaly pořadí následovně: 1. Místo opět Eliška Sedláková z SDH Velatice s časem 3:08.60. 2. místo získala Amálie Matějková z SDH Podolí, čas 3:21.60. 3. místo vybojovala Barča Neveselá z SDH Velatice, která doběhla v čase 3:33.64. Následovali dorostenci, kteří se na stupně vítězů poskládali takto: 1. místo urval neporazitelný Lukáš Lempera (SDH Bobrová) v čase 2:33.75, 2. místo získal Pavel Kubánek (SDH Velatice), který zapsal čas 2:46.48 a 3. místo obsadil David Flekač (SDH Podolí), čas 2:55.40.
Kategorie žen nám odběhla opravdu rychle, vzhledem k pouhým dvěma rozběhům, nicméně i tak to byla pěkná podívaná. Kluci z Olešnice totiž na start postavili své želízko v ohni, a to Pavlu Fučíkovou, která se s tratí poprala opravdu zdatně a doběhla si tak pro 3. místo s časem 5:01.88. Na druhém místě skončila moje týmová parťačka Norča Šebelová, která předvedla krásný, konstantní výkon a časomíru zastavila v čase 3:43.29. Pro první místo a další Thorovo kladivo jsem si doběhla já, Káťa Vodičková, s časem 3:31.65, ale teda nechutnalo mi to. Vůbec. Nicméně, za zmínku stojí také výkon Ivony Janské. Její odhodlání, píle a vytrvalost rvát se s každou překážkou byla neuvěřitelná a hlavně inspirující! A výkon, který na trati předvedla, poté, co den před závodem běžela Urban Challenge, je fakt obdivuhodný.
Po nás se na start postavili chlapi. Tady dominovala dvě jména. Ivo Březka letos předvádí skvělé výkony! Skoro bych řekla, že tu máme dalšího „nadčlověka“, který se může přidat ke Zendovi, Jirkovi a Ondrovi. Protože to, jak na trati letí, je opravdu neuvěřitelné. Ivo proletěl tratí za 3:16.72, takže si jednoznačně doběhl pro 1. místo, se kterým si odvezl opět i putovní pohár – legendární Thorovo kladivo. Na druhém místě doběhl Viktor Frýbert, který nechal na trati úplně všechno a vyplatilo se, protože si doběhl pro čas 3:40.19. Viktorovi však na záda funěl Ondra Ševčík, který svůj závod zaběhl o pár setinek za ním. Ondra si doběhl pro 3. místo s časem 3:40.26.
No a druhé jméno, které závodu dominovalo v kategorii mužů nad 35 let? Samozřejmě Zdenda Král. Ten vzal tento závod „jen“ tréninkově, protože měl po a zároveň i před dalším závodem Českého poháru TFA a klasicky si všechny závodníky namazal na chleba. Doběhl totiž v čase 3:13.90. Holt ty zkušenosti tam jsou a Zdenda je důkazem, že když se chce, tak to pořád jde. Zdenda tedy pozvedl nad hlavu třetí Thorovo kladivo. Na 2. místě skončil novopečený tatínek Jožka Veselý, který stiskl cílové tlačítko v čase 3:25.71 a domů tak svým holkám dovezl krásnou stříbrnou trofej. Třetím z oceněné trojice byl Tomáš Máca, který doběhl v čase 3:37.53. Sečteno podtrženo, Thorova kladiva rozdána, jejich tři držitelé si je vybojovali všichni znovu, takže na poličkách nebude prázdné místo a další rok jim bude trofej dělat radost.
No, dámy a pánové… tohle byl 4. závod letošní sezóny ML TFA, a to znamená, že nám do konce zbývá poslední závod. Uteklo to jako voda, ale ještě smutnit nebudeme, a naopak si finále ligy pořádně užijeme. Čekají nás totiž Rokytnické galeje, a sice v sobotu 1. srpna. Troufám si říct, že je to nejtvrdší závod celé ligy a prověří opravdu každého. Každopádně 20kg palice už se moc těší, stejně jako těžké sáně nebo obří pneumatika. Odměnou nabízíme možnost využití místního koupaliště, tak doraz i ty! Bude to stát za to. Finále ligy bude totiž legendární! Vidíme se v Rokytnici. Tak sportu zdar a TFA zvlášť!